Již od počátku věků žil člověk v harmonii s přírodou a jejími zdroji. Příroda uspokojila všechny jeho potřeby. Svět zvířat nám dal maso a kůži. Svět rostlin nás nakrmil a díky jeho úžasným vlastnostem byly rostliny použity i pro úpravu zvířecí kůže.

• Mnoho kmenových rituálů obsahovalo oblékání do zvířecí srsti a získání druhé kůže.
• Indiáni nosili bizoní kůži, protože věřili, že s ní získají jejich sílu, odvahu a moc!
• Keltové si z kůže vyráběli lodě. Takové lodě, které odolávaly vlnám na moři.
• Rigidní a silná kůže posetá hroty byla používána jako brnění.
• Podle radiestézie je dokázáno, že kůže je materiál, který absorbuje škodlivou radiaci.
• Už v 10. stolení lidé uvažovali, že by kůži mohli používat jako měnu, zmínky jsou dokonce i v oficiálních mezinárodních dokumentech. Podle papežských záznamů z roku 1136 byla kůže používána pro platbu desátek církvi. Kousky kůže byly tak nádherné a běžné, že se z nich stalo platidlo. Kůže a len se tak používaly pro platbu za jiné zboží.
• Je neuvěřitelné, že se na trhnu po několik tisíc let nic nezměnilo. Už staří Egypťané přestali ve druhém století před Kristem dovážet papyrus do království Pergamon a místní obyvatelé vynalezli pergaminus - hladkou a odolnou kůži na psaní.

Ušlechtilá kůže je vyráběna za pomocí stejných prostředků, jako je tomu už po staletí. Je to čištění za použití rostlinných látek - třísel rostlinného původu. Taková kůže je darem od rostlin a zvířat.

Surová kůže může být silná až 1 cm. Vrstvu, které se dotýkáme, když si např. podáváme ruce, je nejsilnější vrstvou kůže. Tak tlustá kůže může být rozdělena do 2 až 3 částí za vzniku 2 nebo 3 kůží. Jen jedna z nich je však nejpevnější.

Vrstvy kůže, které zbyly po rozdělení původní kůže, se označují jako "split". Nemají svá vlastní zrna, jsou však dost silná a odolná pro výrobu kvalitního zboží.

Kůže Chamois je kůže, jejíž zrna byla odstraněna a povrch byl vyleštěn.

Nubuk je zrnitá kůže, která je jemně naleštěna pro získání semišového vzhledu. Není však zcela bez zrn a díky tomu je velmi silná a odolná.

Existují i složené kůže vyráběné ze zbylých kusů. Takové kůže jsou slabé jako papír.

Rádi se obklopujeme přátelskými, praktickými a elegantními předměty. Chceme se odlišit díky předmětům, které máme my a ostatní ne. Předměty, které nás obklopují, nás definují jako člověka. Svět předmětů kolem nás je naše druhá kůže, kterou každý z nás nosí. Bez výjimky.

Existuje jen jeden originál malby od Picassa. To stejné platí pro pravou kůži - jen jedna může být unikátní.

Každý kousek kůže je umělecké dílo vytvořené přírodou. Příroda vytváří kůži jinak, než stroje. Vrásky, které jsou na kůži vidět, jsou jako podpis zvířete, které nám ji dalo, je to něco jako otisky prstů (tyto vrásky můžeme přirovnat např. k naší dlani). Jsou důkazem naprosté autenticity a unikátnosti. Dalším důkazem pravosti kůže je způsob života daného zvířete. Kdykoli býk přeskočil plot a byl pokousán hmyzem, bojoval s jiným býkem o samici, apod., zůstaly na kůži jizvy a další známky. Je to historie na kůži.

Přírodní charakteristiky prostě nemohou být vneseny do syntetické kůže. Při řezání kůže se však snažíme vyhnout se zřetelným známkám a defektům, které vyžadují řádné oříznutí. Proto není někdy možné vyrobit z kůže větší předměty. Tato skutečnost má vliv na cenu zboží.

Kůže, která je používána k výrobě luxusních kožených výroků, je přibližně 2 mm silná. Taková kůže je dále zpracovávána tak, aby byla správně silná a správně tvarovaná. Je rozříznuta do dvou částí a poté se orazí, stlačí, barví, tvaruje, začaruje… Ale to je už tajemství našich výrobců.